|
V roce 1235 objevuje se v Čechách nový řád
domácího původu, založený Anežkou, dcerou Otakara I., která pro
hospitál, jí samou na jednom z nejkrásnějších míst v Praze u
nynějšího mostu Karlova zbudovaný, zvláštní již dříve stávající
bratrstvo špitální, nosící na černém rouchu červený kříž,
čili Křižovníky povolala. V. r. 1238 byli Křižovníci uznáni
řádem, řídícím se řeholí sv. Augustína a v r. 1256 na památku
prvého velmistra Albrechta ze Šternberka, dle jeho rodinného
znaku, přijali ke kříži i hvězdu a nazývali se od té doby na
rozdíl od jiných Křižovníků řádem Křižovníků s červ. hv. Pro
jejich činnost hospitální a kulturní byly jim svěřovány mnohé
špitály v Čechách. Z větších měst jmenuji Stříbro, Most, Cheb,
Litoměřice, Klatovy, Písek, Budějovice ,z nichž většina za válek
husitských zahynula, dále osady Hloubětín, Ďáblice, Borotice,
Živohoušť, Slivenec, Řevnice, Únhošť, Tursko, Dobřichovice,
jimiž řád při samém počátku byl přízní koruny královské nadán.
Řád Křižovníků s červ. hv. rozšířil se
i na sousední Moravu, kde získal probošství na Hradišti u Znojma
s vesnicemi Popice, Mašovice, Hodonice.
Téměř současně povolala sestra
zakladatelky Anna, vdova po Jindřichu II., vévodovi slezském,
padlém v boji proti Tatarům u Lehnice 1241, křižovníky do Vratislavi
a pověřila je správou hospitálu u sv. Alžběty s duchovní správou při
vévodském kostele sv. Matěje. Jak v Čechách, tak i ve Slezsku ukázali
se býti Křižovníci potřebným humanitním činitelem a zřídili
v krátkém čase hospitály a fary v předních městech Slezska jako
v Boleslavci, Lehnici, Zembici, Svídnici.Dostali povolení, aby v
lesnaté krajině na hranicích polských založili věnec osad s městem
Klučborkem/Kreuzburg/. Osady kolem Klučborku jako Kojakovice,
Kraskov, Kunov, Kočanovice jsou založeny Křižovníky a osazeny
obyvatelstvem slovanským.
Z Vratislavě posláni byli Křižovníci do Polska
(Kujavska) a založili špitály v Jnovraclavi a Brzesci kujavském, jež
přes 300 let řídili.Koncem stol. XVI. mizí o nich veškeré zprávy.
Těmto všem Křižovníkům českým, slezským i polským stál v čele
generální mistr se sídlem v Praze. Jeho pravomoci podléhal mistr
vratislavský i představení špitálů v Polsku.
Ježto v dějinách Dobřichovic budeme často o řádu
Křižovníků jednati, chci podotknouti ještě následující. Po r. 1590
volili sobě Křižovníci svého velmistra svobodnou volbou ze svého
středu. Tu bylo jim císařem Rudolfem II. nařízeno, aby k lepšímu
vydržování arcibiskupství pražského ze svého středu velmistra
nevolili, nýbrž arcibiskupa pražského za svého velmistra přijali. Tím,
že nově zvolený arcibiskup složil slib v ruce převora řádového a přijal
oděv řádový, stal se jejich velmistrem. Té době, jež trvala od roku
1590 do r. 1694, říká se postulace křižovnických velmistrů. Jest to
právě doba, z níž se mnoho o Dobřichovicích zachovalo a která nás
upomíná na to, že arcibiskupové pražští, jako Berka z Dubé (1592-
1606), Jan Lohelius (1612-1622) často v záležitostech řádových zde
přibývali.V roce 1694 zvolen byl velmistrem zase člen řádových Jiří
Pospíchal, Čech, rodem z Polné, který v Dobřichovicích často
prodléval a ve svém deníku, zvaném „Diarium" mnoho zajímavostí o
Dobřichovicích napsal.
Vraťme se zase po krátce načrtnutých dějinách řádu k osudům obce zdejší, jejíž dějiny po dlouhá
staletí byly s řádem co nejúžeji spjaty.
Na přímluvu Anežky Přemyslovny darovala matka její Konstancie novému řádu Křižovníků ves
Dobřichovice, jak dotvrzuje listina uchovaná v archívu řádovému z roku 1523, v níž král Václav I.
toto darování stvrzuje slovy /lat./:"Stvrzujeme darování, učiněné řádu křižovnickému Konstancií,
nad Dobřichovicemi s poli, lesy, vodami a se vším příslušenstvím." Listiny, zachované v reg. dipl.
regni Bohemiae et Moraviae pars I-609 udávají, že se Dobřichovice sice v moc Křižovníků
dostaly, ale desátky patřily nadále klášteru ostrovskému.
Dne 21. ledna 1275 Otto, opat kláštera sv. Jana křtitele na Ostrově a celý konvent řečeného
kláštera dohodli se se špitálem sv. Fratiška o desátcích ze vsi Dobřichovic. Velmistr a bratří
špitálu zavázali se každoročně na den sv. Martina na místo desátků odváděti klášteru ostrovskému
dvě hřivny stříbra pražské váhy, pokud dvorec držeti budou. Ztratí-li jej bez své viny, povinnost
odpadne. Tak se stalo se za bratra Merkotona a převora Konráda z domu špitálského na den sv.
Anežky Panny r.1275. Když roku 1282 klášter ostrovský upadl do finanční tísně, rozhodl se za
určitou sumu peněz poplatek každoročních dvou hřiven prodati a práva na Dobřichovice se vzdáti.
Velmistr Eckhardus /1282-1296/, Moravan, nabídl klášteru ostrovskému jednou pro vždy 20 hřiven
stříbra, které také hotově zaplatil, obdržev od opata listiny, v nichž klášter ostrovský veškerého
práva na Dobřichovice se zříká. Tak dostaly se Dobřichovice dne ll. června 1282 úplně v majetek
řádu Křižovníků s červ. hv.
|